Jedna z mála akcí, která se stihla před uzavřením škol, byl již tradiční adaptační kurz 6. ročníků. Již poněkolikáté se konal ve Velešíně.
Letošní adapťák připravili výchovná poradkyně, metodička prevence spolu s třídními učiteli velice pestrý. Od samého začátku ve středu (9. 9.) do ukončení v pátek (11. 9.) po obědě byl pobyt plný her, pohybu, zdolávání překážek a vzájemného poznávání s novými spolužáky a učiteli dost časově i energeticky náročný.
Po úvodním seznámení s programem a prohlídce areálu jsme se pustili do třídních seznamovacích her a her na utužování kolektivu. Každá si zvolila trochu jinou, a tak na hřišti před intrem bylo hodně živo.
Pak nás už čekala první společná hra do „celotáborové hry za pokladem“. Třídy si nevedly vůbec špatně a v nastalém odpoledním vedru byla brčková hra poměrně náročná na udýchání.
Nebudu zde rozepisovat všechny hry, ať už jenom třídní, nebo celotáborové, protože by nám nestačil prostor a ani by to nebylo moc čtivé. Zmíním jen, že každý večer byl blok besed—s výchovnou poradkyní, metodičkou prevence, školní psycholožkou a v neposlední řadě i s třídními učiteli. Mezitím třídy tvořily své vlajky a „bojové pokřiky“. A také luštily indicie ke svému pokladu.
Ze svých těl také žáci vytvořili živou abecedu , aby mohly vzniknout korektní fotky podle pravidel GDPR. Ty vám také předkládáme. Nutno dodat, že nejtěžší to měla 6.B.
V průběhu našeho pobytu také přišlo vládní nařízení o nošení roušek ve vnitřních prostorách. Ne všichni byli na tuto situaci připraveni, tak jsme museli i trochu improvizovat. To byl ale jen malý škraloup na jinak velmi vydařené akci.
Nedávno si někteří moji svěřenci povzdechli: „ Já bych jel/a znovu na adapťák“. To je myslím nejlepší odměna pro ty, co to všechno spáchali.
DĚKUJEME
A za rok s novými šestkami AHOJ.
Petr Pešek
