Někdy v dubnu jsem byl osloven, jestli bychom si nechtěli zahrát s orchestrem v Rakousku, konkrétně ve Freistadtu. Taková šance se neodmítá, a tak začala menší či větší korespondence v němčině, která mi už fakt moc nejde. Přes různé peripetie a jazykové bariéry jsme se s rakouskou stranou dohodli a mohlo se zařizovat vše potřebné.

V pátek 24. 5. 2019 jsme odjížděli směr Rakousko. Ve Freistadtu na nás čekala výstavní hala, ve které jsme měli hrát na koncertu místní školy. Do haly se vejde kolem tisícovky diváků. Trochu jsme se toho prostoru zalekli, protože před tolika lidmi jsme ještě nehráli. Navíc byl přítomen i freistadtský starosta a jiní významní hosté. Půlhodinová zvuková zkouška proběhla dobře.

Pak jsme vyrazili na prohlídku města. Cestou jsme se zastavili na dětském hřišti a v rakouském „mekáči“ s českou obsluhou. Na náměstí se právě konaly nějaké slavnosti, takže bylo těžké se někam dostat. Město žilo a náměstí úplně plné. Přesto jsme u místního kostela našli klid alespoň na focení. Jinou cestou jsme se vrátili na výstaviště. Bylo před 19. hodinou. V autobuse rychlý převlek do koncertního a jde se do sálu, kde každý účinkující má své určené místo.

Koncert zahajoval místní orchestr (zhruba 40 hráčů na dechové a bicí nástroje). Hrálo jim to skvěle. My jsme šli na řadu jako čtvrtí po tanečním vystoupení. Kolena se nám naštěstí nerozklepala a hrálo se nám kupodivu dobře. Tak velký potlesk jsme ještě nezažili. Super. Šli jsme si sednout na místo a vyčkali do přestávky. Celý program byl připravený snad na minutu přesně a vše běželo s přesností.
Všichni místní nás chválili. Klasický repertoár, který jsme jim zahráli, se jim moc líbil. Jejich soubory totiž nic takového (alespoň, co jsme slyšeli) nehráli.

Po malém občerstvení jsme se po 21. hodině vydali zpátky do Budějovic s pocitem dobré reprezentace školy.

Reakce z Freistadtu