Vaše představy o našem lyžáku? Nevypadaly nějak takhle?
Brzké vstávání, otravní učitelé, neustálé lyžování ve skupinách, jídlo, které nechutná nejlépe, znova nudné lyžování ve skupinách, nudná večerní přednáška, skoro žádné osobní volno a brzká večerka. Nuda, nuda, šeď, šeď.
Tak takhle to určitě nebylo. Vstávali jsme v 7.15, poté jsme šli na dobrou snídani, byly vždy čerstvé rohlíky, musli a jogurt. Po snídani jsme šli 2 kilometry na svah, lyžovat. První den jsme byli rozděleni do skupin podle toho, jak kdo umí lyžovat. Některé jízdy byly ve skupinách a snažili jsme se zdokonalovat. Také jsme měli hodně volných jízd.
Jídlo bylo výborné, vždy nám všem chutnalo. Jednou nám uvařili rýžový nákyp, někteří z naší třídy ho ale nejedli (asi to na ně byla moc velká delikatesa), a tak nám pan kuchař udělal lívance. Mňam.
Také stojí za zmínku ubytování. Bydleli jsme v krásném velkém hotelu s nádhernými pokoji (pozn. Ve skutečnosti se jedná o malý útulný penzion, pisatelky byly ale zřejmě tak unešeny, že v jejich představách vypadal větší). Krásný velký hotel to byl ovšem jen do doby, dokud v něm nebydlela naše třída!!! To by ani nebyla 7. B, aby se něco nezničilo. Třetí den se na zdi objevil flek. Do dneška nikdo neví, kdo to byl (ten flek). A tak nás za něj chtěli učitelé potrestat. Čtvrtý den jsme museli šlapat pěšky čtvrtku kopce, kde se lyžuje. Nikdy nikoho nenapadlo, jak je dlouhý, protože jsme se vždy předtím vezli nahoru vlekem.
Vraťme se zpět k přednáškám. Měli jsme jen dvě, první byla o lavinách, byla zajímavá a zároveň jsme se naučili něco nového, zíííív. Druhá přednáška byla přímo od pána (sexy záchranář ;-), který pracuje na horské službě. Říkal nám, jak to tam chodí a ukazoval nám věci, které používají při zásahu.
Také jsme se dívali na filmy, jeden se jmenoval Sněženky a machři (proti tomu filmu byl náš lyžák vážně klidný ;-) a ten druhý se jmenoval Sexuální praktiky pozemšťanů (hodně jsme se u toho nasmáli, nojo puberta).
Nesmíme zapomenout na naši běžkovyjížďku. Nejprve jsme se rozdělili do 2 skupin. Učitelé nás učili, jak se otáčet ve stopách atd. Také nás vzali na zasněžený kopec a ten jsme museli sjet. Skoro všichni jsme spadli, a někteří z nás se nemohli ani zvednout.
Další den (po návratu 2. skupiny) se někdo rozhodl jet na dlouhou vyjížďku s panem učitelem Jarešem. O několik hodin později tato skupina končila vyjížďku na lyžařském svahu. Sjížděli ho dolů! To si dokážete představit, jaké to byly pády. Samozřejmě my ostatní na sjezdových lyžích jsme se jim smáli ;-).
Skoro každý večer pan učitel Jareš sestříhal video z celého dne a večer jsme si ho pouštěli… Někdy (vlastně vždycky) jsme dostávali z našich pádů nezastavitelné záchvaty smíchu ;-).
Poslední dva dny jsme soutěžili, první soutěž byla s běžkami, kluci jeli 3krát a holky 2krát vytyčenou trasu. Druhý závod byl na sjezdových lyžích, ale byl hrozný sníh, celý zamrzlý a na částech kopce byla vidět i tráva. Takže se nedalo moc dobře jezdit.
Poslední večer byla diskotéka a během ní i různé hry. Opravdu jsme si to užili. Těsně před tím, než jsme odjeli, nám učitelé rozdali diplomy. Diplomy byly za první tři místa v soutěžích, a aby to nebylo ostatním líto, rozdávaly se i diplomy za různé vlastnosti, například „usměvavá lyžařka“, „slečna pluhařka“, „nejvášnivější tanečnice“ atd.
Byl to ten NEJLEPŠÍ lyžák s NEJLEPŠÍMI učiteli!!!

Na závěr učitelé, kteří to s námi přežívali, a kterým tímto chceme moc poděkovat za jejich nervy: Hana Farníková, Jakub Jareš, Lenka Hromadová a Vladislav Beňadik.

Simona Dánová, Agáta Dopitová, 7. B