Na tuto zimní expedici se většina z nás připravovala již od nástupu do šesté třídy. Je pravda, že většina expedic by byla za letošní teplé počasí ráda, v nás to vzbuzovalo trochu zklamání. Proto jsme se za "zhoršení" počasí modlili u všech možných bohů! Předskokani ze 7. A a části 7. B nám posílali informace, že se stále nic neděje, a tak jsme odjeli ze základního tábora v Dukelské sice plni radosti (týden bez dozoru zákonných zástupců, povinností a školy! Jupí!!!) a natěšení, ale také plni očekávání…

Předávání winterraumů, ložního prádla a vybalování šlo překvapivě dobře (někdo si vybalil, jiný ne), ale hlavně nikdo nic nezapomněl! Nooo, dobře, byla zapomenuta jedna čepice….

A teď to hlavní! Cíl expedice byl splněn – sice musel být trochu pozměněn a aklimatizovat jsme se museli na hoře zvané Mount McZadov (místní domorodci, či starší literatura ji označuje jako Došlapoždě), ale všichni jsme zdárně zvládli sjet kopec! Co zvládli? Bravurně a elegantně kroužit po zledovatělém svahu plném dětí, ploten, šerpů a sem tam spolužáků! Po dvou dnech nás bohové vyslyšeli a poslali nám pět centimetrů sněhů! U můstku na Mount McZadov dokonce 6! Tudíž se zbytek expedice odehrál na nám již známém kopci, jenž se zove Hutě Hill.

Užili jsme si to báječně! Skokánek jsme si postavili, jídlo nám chutnalo (hlavně místní pochutina dělaná z brambor zvaná Chips), večerní párty alias Piškotéka byla bezvadná! Podvečerní vzdělávací programy byly tak poutavé, že jsme si vždy vyprosili prodloužení na úkor regenerační pauzy před spaním! No prostě bezva!!! Mělo to jen jedinou chybu, že to bylo tak krátké!

Jako poslední dobrodružství, které nás potkalo, i když neplánovaně, bylo, že i s námi na palubě zapadl místní autobus! Ačkoli to byl pořádný ruský Kamaz, nedokázal se sám vyprostit, a tak jsme dvě hodiny čekali na pořádnou vyprošťovací techniku. Po chvíli byl volný a my jsme se mohli v klidu vydat zpět na cestu za školními a rodinnými povinnostmi…