Naše škola se této soutěže letos zúčastnila poprvé a hned s velkým úspěchem. Do veřejného krajského kola postoupilo 7 tříd a 4 jednotlivci. Celkem šlo tedy bojovat za naši školu 21 žáků.

Veřejné krajské kolo se konalo v Českých Budějovicích 30. 4. 2009. Po první hodině jsme se sešli ve třídě, kde nám paní učitelka Poláchová řekla, jak se máme chovat a jak to tam asi bude vypadat. Že tam bude hodně lidí, a proto se musíme držet pospolu, abychom se v tom houfu lidí neztratili. Každý jsme tam šli s tím, že se budeme snažit zvítězit, ale zároveň jsme věděli, že to nebude lehké. Ale samozřejmě, že nejdůležitější je se zúčastnit, nabrat zkušenosti, kterých není nikdy dost a užít si to.

Když jsme vstoupili do velké haly, v každém hrklo a v tu chvíli jsme si řekli, že budeme mít co dělat. Ve mně se honily takové ty myšlenky "Zvládneme to?" "Bude z nás mít p. učitelka radost?" Ale tyto myšlenky za chvíli vystřídaly rozzářené obličeje, a to když jsme každý dostali časopis NATIONAL GEOGRAPHIC a hlavně bonbony HUBBA BUBBA. Pak na nás čekala různá stanoviště, kde jsme mohli vyhrát např. jojo, nálepky, odznáčky atd. Poté jsme se všichni sešli v ještě větší hale, kde nás přivítal svým sympatickým hlasem moderátor, který nám řekl, o co dneska půjde. Všichni měli energie na rozdávání. Vládla tam velmi příjemná atmosféra.

Ještě než samotná soutěž začala, tak jsme u plazmových televizí museli nastudovat interaktivní mapy, které tvořily druhou část soutěže tzv. doprovodnou hru "DNEŠNÍ SVĚT V POHYBU S ČESKOU SPOŘITELNOU". První ze tří map byla o devizovém trhu. Když jsme to uviděli, každý z nás si řekl: "Co to je?". Po půl hodině koukání a vzájemného debatování jsme to snad pochopili. Museli jsme si zapamatovat v jaké hodině a v jakém státu se nejvíce obchoduje. Nejvíc to bylo v Anglii a to v 11 hodin, potom to najednou kleslo, a to když šli všichni na oběd a ve 2 hodiny se to zase na chvíli vrátilo do normy, než šli všichni spát. To jsme si museli pamatovat o každém státu. Pak tam byla druhá "pohyblivá" mapa o HDP. Systém byl zase stejný, zapamatovat si co nejvíce informací a ty později využít. Poslední interaktivní mapa se týkala světových organizací.

Mezi tím, co jsme si mapy prohlíželi a učili se, tak jednotlivci psali test. Všichni jsme jim drželi palce, aby to zvládli co nejlépe. Když skončili, tak nás čekal společný test, kde jsme bojovali jako třída. Bylo to těžké a měli jsme na něj 45 minut. Po testu tříd jsme se všichni přesunuli do haly, kde měla proběhnout tzv. DOPROVODNÁ HRA, která měla rozhodnout o konečném pořadí. Přišel čas využít informace nastudované z interaktivních map. Všichni jsme si sedli a na plátně běžely otázky jedna za druhou. Každý jsme měli různě barevnou kartičku od růžové po tmavě modrou a naším úkolem bylo čekat na naší barvu otázky a zodpovědět ji.

Po doprovodné hře bylo vyhodnocení celého dne. Hned na začátku zaznělo jméno našeho spolužáka, který vyhrál soutěž s Googlem. To nás nabudilo a s napětím jsme čekali, jak to všechno dopadne. Jako první byli hodnoceni jednotlivci. Začínalo se od nejstarší kategorie tedy SŠ03 přes ZŠ02 (8. a 9. třídy) až k nejmladší kategorii ZŠ01 (6. a 7. třídy). Tam jsme úspěšní nebyli. A teď měli přijít naše hlavní naděje kategorie školních tříd. Hltali jsme každé moderátorovo slovo a čekali, jestli uslyšíme jméno naší školy. A doopravdy se tak stalo. Umístili jsme se na 10. místě v kategorii ZŠ02. Byl to náš druhý a poslední úspěch na této soutěži. Ovšem postup do celostátního finále nám to nepřineslo, neboť postupuje pouze prvních 5 nejlepších tříd z každé kategorie.
Na příští, už 15. kolo soutěže EUROREBUS se těším, protože doufám, že z 10. místa se dostaneme aspoň na to 5. Už jako třída 9. B a myslím, že jsme nabrali tolik zkušeností, že příští rok se nás umístí více.

S pozdravem účastníci 14. kola celorepublikové soutěže EUROREBUS 2008/2009